|
MOŽNOSTI
VÝLETŮ DO OKOLÍ
|
|
|
BOLFÁNEK
– je zděná rozhledna na vrchu Žďár (583 m), něco přes kilometr jihozápadně od městyse Chudenice v okrese Klatovy. Samotná rozhledna měří 45 m a má celkem 138 schodů. Jedná se o věž bývalého kostela, zasvěceného bavorskému světci Wolfgangovi, jehož počeštěným jménem je místo nazýváno. Rozhledna je chráněna jako kulturní památka.
Na místě, kde dnes stojí rozhledna, stávala původně kaplička, postavená na paměť řezenského biskupa, svatého Wolfganga. Roku 973 zde měl přenocovat cestou z Prahy, kde vysvětil prvního českého biskupa Dětmara. Kdy přesně vznikla, není známo. Z písemných památek je však zřejmé, že církevní stavba zasvěcená sv. Wolfgangovi zde již před rokem 1600 stávala a že byla cílem náboženských poutí.
Po 60 letech byl kostel výnosem císaře Josefa II. roku 1786 označen za filiální a jako takový zrušen. Mobiliář byl rozvezen do okolních kostelů a kaplí, chrám na Ždáru začal chátrat.
Nejpozději v roce 1810 byl kostel kvůli špatnému stavu zbořen. Materiál byl rozebrán a využit pro stavby v okolí - nejvíce kamene je použito v ohradní zdi Bažantnice pod Lučicemi.
Roku 1814 rozhodli Černínové o úpravě osiřelé zvonice na rozhlednu. Adaptace, při níž věž novogoticky upravil tesař Kubát z Pušperka, trvala do roku
1845. Nad vstupem do rozhledny při ní bylo v místě bývalé kruchty osazeno velké obloukové okno. Po stranách věže jsou dodnes patrná napojení někdejší chrámové lodi i její základy.
zdroj:
Wikipedie
|
|
|
ROZHLEDNA
a kaple sv. Markéty u Dlažova (642 m nm)
Poutní kaple v novogotickém slohu z roku 1886 je zasvěcena sv. Markétě. Věžička kaple na vrchu u obce Dlažov je zdaleka viditelná všem, kteří cestují autem z Klatov na Domažlice. Od roku 2014 upoutají věžičky DVĚ, menší patří kapli sv. Markéty a druhá větší nově postavené rozhledně.
Na rozhlednu je vstup zdarma. Návštěvníkům se z ochozu naskýtá nádherný výhled do celého okolí. V panoramatickém výhledu tak můžete spatřit na západě Čerchov, na jihu Ostrý, na severu Doubravu a směrem k východu krásný pohled na klatovskou kotlinu.
Vzdálenost od Klatov: cca. 12 km
Výška rozhledny: 25,4 m, vyhlídková plošina je ve výšce 19,2 m, počet schodů 94.
zdroj:
Město
Klatovy
|
|
|
Královský hrad
KAŠPERK - nejvýše položený královský hrad v Čechách (poznáváte
to nádvoří kde byl vyhnán Anděl Páně ?)
Hrad Kašperk, postavený z příkazu českého krále a římského císaře Karla IV., se nachází v malebném koutu Šumavy u nedalekých, 3 km vzdálených, Kašperských Hor. Jedná se o nejvýše položený královský hrad v Čechách (886 m n. m.). Poznejte krásy a tajemství tohoto jedinečného místa a jeho okolí.
Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly římského císaře a českého krále Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
zdroj:
Královský hrad Kašperk
|
|
|
Hrad
VELHARTICE
Velhartice jsou hrad ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Stojí na skalnaté ostrožně nad levým břehem řeky Ostružná v nadmořské výšce 640 metrů. Byl založen na konci třináctého století pány z Velhartic. Dominantu hradu tvoří zřícenina paláce zvaného Rajský dům a věž Putna, mezi kterými vede unikátní kamenný most.
Dochovaná podoba hradu je trojdílná. Tvoří ho hradní jádro s gotickým Rajským domem a renesančním křídlem Martina de Hoeff-Huerty. Před ním se nachází vstupní předhradí s věží Putnou a na západní straně pod hradním jádrem vzniklo hospodářské předhradí s pivovarem.
Veřejnosti přístupný hrad je ve vlastnictví státu a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka a v roce 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou.
zdroj:
Wikipedie
|
|
|
Pomník Jindřicha Šimona Baara
Výhledy (705 m.n.m) představují významný turistický bod Chodska, vzdálený 2 km jižně od Klenčí pod Čerchovem.
Pomník spisovatele Jindřicha Šimona Baara se sochou v nadživotní velikosti stojí
zde u silnice spojující Domažlice s hraničním přechodem Lísková a dále s Waldmünchenem.
Dílo vytvořil roku 1933 sochař Ladislav Šaloun. Od pomníku je překrásný výhled na celé Chodsko.
Snahou Jindřicha Šimona Baara bylo zobrazit běžný život na vesnici, především chodské. Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a tím jsou jeho díla velmi realistická. Na Výhledy vede z Klenčí pod Čerchovem zeleně značená Baarova stezka.
zdroj:
Kudyznudy
|
|
|
ŠVIHOV –
je gotický vodní hrad nacházející se ve městě Švihov v okrese Klatovy. Hrad je chráněn jako národní kulturní památka. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Hrad Švihov byl od prvotní myšlenky komponován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb, také s vodním příkopem, obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až po Půtově smrti (1504), tedy již na počátku 16. století. Na dostavbě se výrazně podílel i známý pozdně gotický architekt Benedikt Ried (Rejt). Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.
POPELKA – Za tajemstvím Popelčina střevíčku (individuální okruh)
Výstavní prohlídkový okruh věnovaný Popelce, která na švihovském hradě bydlela ve filmu Tři oříšky pro Popelku. Okruh je individuální, lze jej tedy navštívit samostatně bez omezení doby prohlídky. Expozice je umístěna v Bílé baště, která má samostatný vchod přímo z velkého hradního nádvoří.
zdroj:
Hrad Švihov
|
|
|
KATAKOMBY Klatovy
Krypty pod klatovským jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi, dnes známé jako klatovské katakomby, byly budovány jako součást stavby kostela v létech 1656 – 1676. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků jezuitského řádu a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, vojska, měšťanů. V létech 1676 – 1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. V roce 1784 panovník Josef II zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pohřbeným se stal v roce 1783 Antonín Weichs. Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Pater Adalbert Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v 1.polovině 17. století.
Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – tak, že dnes váží 8 – 10 kg. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena.
Ačkoliv dnes klatovské katakomby lze navštívit jako „samostatný objekt“, byly vždy součástí kostela. Původní vstup do katakomb byl z chrámové lodi, další pak z bývalé latinské školy (dnes komplex divadla).
zdroj:
Katakomby Klatovy
|
|
|
RÝZMBERK
– zřícenina hradu nad Kdyní s přístupnou rozhlednou
Nejstarší osudy a pojmenování:
Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1279) vlivným panským rozrodem Drslaviců. Tento významný rozrod již delší čas ovládal zdejší kraj a vzešly z něj tak mocné rody, jako byli Černínové z Chudenic či páni z Rýzmberka (později používající jméno Švihovský z Rýzmberka). Hrad sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit důležitou zemskou stezku vedoucí přes sousední Všerubský průsmyk do bavorského Řezna.
Jméno Rýzmberk bylo (dle módy) německé a znamenalo Obří či Obrovu horu. Název odpovídal skutečnosti, neboť hrad se tyčil nad městečkem Kdyní.
Současnost:
Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nad sebou umístěných nádvoří, se dochovaly části hradeb s baštami, dobře rozeznatelné příkopy i zbytky staršího paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti běžně otevřeny. Z mladšího gotického paláce se toho zachovalo o něco méně, navíc je k jeho zbytkům přistavěna mladší rozhledna. Ta částečně využívá středověkého zdiva paláce a svým umístěním poněkud narušila původní urbanismus vlastního jádra hradu. Vedle rozhledny najdeme (při vstupu na bývalé třetí nádvoří) dřevěnou chatku bufetu. Mezi ním a věží stojí též dřevěný altán a nad bufetem (stále na bývalém třetím nádvoří) najdeme řadu dřevěných lavic a stolů k příjemnému posezení.
Přístup
Do areálu je návštěvníkům umožněn volný přístup po celý rok, na rozhlednu je přístup jen v sezóně. Uvnitř rozhledny je malá
foto expozice k dějinám hradu.
Roku 2004 byl znovu sesazen a instalován na své původní místo znovunalezený oblouk někdejší druhé brány.
zdroj:
Wikipedie
|
|
